Proč by jsme si měli vztah hýčkat i po letech

20.06.2018

Bylo nebylo, potkali se dva mladí lidé. Ihned zahořeli k sobě láskou, své city nemuseli skrývat pod falešnou maskou. Všechno bylo čisté a krásné a city mezi nimi naprosto jasné. Tu líbali se pod třešní, tam pod májí, dostatečně je jejich láska napájí. Nebylo třeba vody ani vína, ani deky, když už venku byla zima. Dlouhé měsíce hleděli na sebe jako novorozené dítě na blankytné nebe. I když se někdy objevila bouřlivá mračna, obloha za chvíli byla mraků lačná, vše bylo opět zalité slunečním svitem a radost nechala se unášet vítrem.


Proč vše bylo tak krásné? Protože stál jim vztah za slova jasné. Nic si netajili, vše si řekli, proto byl vztah tak pěkný. Jeden druhého si vážili a vzájemně naslouchat se snažili.


Uběhlo pár let a na vzájemné souznění jakoby temný mrak sed. Jeden druhému nebyli nevěrní, naopak bylo tam stále jakési souznění. Jen chyběla vzájemná komunikace a pochopení a bez toho zamilovaného páru široko daleko není. Když koupíme si rostlinu je potřeba mít k pěstování i hlínu a dennodenně jí zalévat neboť by nám začala uvadat. Stejné je to ve vztahu, nejen začátek potřebuje láskyplnou snahu. Pokud nám ale druhý za snahu nestojí a na sebe i na něj máme metr dvojí, není to ten pravý partner, se kterým by jsme měli být, a spokojený život spolu tak žít. Jsme - li s někým jen z rozmaru, nejspíš nedostává nás jeho přítomnost do varu. Jsme - li s někým pouze, protože se bojíme samoty, jsme schopni skončit i s povahou despoty.


Teď zamyslete se všichni, s kým vlastně svůj život žijete? Při každém jeho (jejím) slovu převrátíte oči nebo se smějete? A jak ten vztah vypadá? Kvete nebo uvadá? A proč tomu tak je? Nejspíš se spolu málo smějete. Žijete každý životem svým, přestože by jste měli tvořit jeden tým. Provázet se ve zdraví i nemoci, dlouhé debaty vést až do noci. Držet se za ruce v časech dobrých a zlých a vážit si navzájem vlastností svých. Vždyť přece to byla ta věc na začátku, kvůli které dělali jste si společná selfie na památku. Tak kde se stala chyba? Možná nepijete dostatek vína.....:) Nejspíš jste spolu přestali komunikovat, měli by jste si tedy jeden pěkný večer naordinovat. Odložit telefony a špatné myšlenky a přestat dávat si neustálé tajenky....jak se cítí? co mu je? proč má neustálé prostoje? Nehádat a narovinu si říct, co druhému vadí víc. Třeba se nakonec dopátráte toho, že i jeden problém může mít řešení mnoho. A pokud uznáte, že člověk, který sedí naproti Vás, stojí za všechen ten čas, tak zalévejte ho jako květinu každý den, ať jednoho dne nenaleznete uvadlé lístky jen.


Není vždy lehké dennodenně se na sebe usmívat, někdy se Vám bude chtít i vzteky omdlívat. Ale pokud je větší část s partnerem krásných, nezahazujte signály pravé lásky jasných. Pokud většinu jeho duše máte rádi, jinde zjistíte, že také mnohé věci Vám vadí. A tak jak by jste chtěli, aby choval se Váš partner k Vám, nenechte ho, aby po té cestě vstřícnosti šel pouze on sám. Nezahazujte vztah při prvním nezdaru, problému zbavíte se jedině společně, pěkně postaru. Upřímností a komunikací, nikoliv býti k sobě křivolací. Silnými dělají vztahy překážky, nejen krásné dary a luxusní damašky. Vytrvalost a míti snahu, to jsou klíče k životnímu blahu. Bojujte ze všech sil, aby Váš vztah pěkný byl, vzpomeňte si co na začátku jste milovali a kam tuto lásku tak hluboko uschovali. Zkuste ji najít a vyjít si vstříc, pokud se to nezlepší, nezbývá Vám už nejspíš nic. V takových případech je dobré cesty svoje rozpojit a dopřát chvíli srdci na to se zahojit. A za čas dopřát druhému i sobě, aby našli jste lásku k jiné osobě. Pokud jste již vyčerpali všechny možnosti, nechte jeden druhého jít a nepěstujte v sobě plno zlosti. Vypusťte ji někam pryč a čekejte až zapadne k Vám někdo jako klíč. Poté naleznete někoho, kdo bude mít Vám líbivých vlastností mnoho.


Pokud jste někoho takového našli, nezapomínejte, že i tady jsou cesty občas prašný. Ale můžete vzít smeták a tu cestu uklidit a věci podle důležitosti utřídit. Ty banální zahodit někam daleko a při řešení těch důležitých zapomenout i na ego.

Nejprve dejte šanci Vašemu vztahu než spustíte na něj hořlavou lávu. Vlastní vinou zničíte tak možná šanci, kterou potřebovali jste oba k vzájemnému tanci. Tak mějte se rádi celou duší a srdcem, protože život přeje krásným věcem. A uběhne Vám pod rukami tak rychle, že při špatně zvoleném kroku už si člověk jen vzdychne. A na konci budete marně hledat rameno, protože zrovna z pýchy bylo nechtěno. A z rozmařilosti hodili jste jej přes palubu a teď zbývá Vám dívat se do skleničky pouze na jeden pár zubů:)


Katka_H